Příběhy z konzultací

BOLESTIVÁ MENSTRUACE

Mívá brutální menstruaci dobrých 25 let. Na pár dnů je úplně mimo a někdy si musela brávat i dovolenou, protože nebyla schopná jít do práce. Nesnáší to. Nesnáší tuhle bolest, nesnáší to obrovské množství krve, nesnáší v těchto dnech sebe samu.

Ladíme se na problém skrz nenávist. Mám pocit, že jako první máme hledat v rodě. Ptám se tedy, jak to měla jako malá, co máma a tak. Máma dělohu už dávno nemá a ona poslouchá celou tu dobu, jak je tohle všechno jen pro zlost a že kdyby dala tohle všechno pryč, bude mít prý klid.

Vzpomíná si, že byla malá, když šla máma na operaci a pak na pobyt do lázní. Bylo jí strašně smutno. A tak se s dětskou optikou vidění světa s maminkou propojila, pomohla jí nést její bolest a utrpení, aby se máma rychle ji regenerovala a vrátila se za ní zpátky domů. Po 30 letech jsme toto nezdravé spojení odpojily, energii i zátěž vrátily tam, kam patří a vyčistily téma malé holčičky, že menstruace je jen pro zlost a bolest.

Ale to nebylo všechno. Ještě tam na nás čekal starý příběh, který se stal před několika sty lety.

Dostaly jsme se k mladé dívce. Vyrůstala bez mámy někde v sirotčinci a pak si na živobytí vydělávala tím nejstarším řemeslem žen. Nesnášela to. Ale neměla možnost to změnit. Bydlela v nějakém domě, kde měla svou postel, “bordelmamá” a neustálý přísun klientů.

Jediné, kdy mohla odpočívat byly dny menstruace. V ty dny byla nečistá, nepoužitelná a čas trávila v nějakém kumbále v samotě.
Mám pocit, že se buď proklela, je tam něco divně, smrdí to magií, strachem, nebo něčím takovým. Nemůžeme na to však přijít a motáme se stále dokola. Je to důležité, protože bez úplných informací se příběh nemůže zavřít a pak se toho v podstatě nemůžete zbavit, protože to pořád něco “chce” a upozorňuje vás na to, že to ještě není hotové. Hotový příběh se zacelí a ztratí jako nedůležitý. Vy se o kousek zase posunete dál, cítíte se daleko lépe a pak časem může přijít další příběh sloužící k poznání sebe sama v nekonečném nádherném růstu.

Ale zpátky k mladé prostitutce. Zjišťujeme, že měla za sebou spoustu potratů. Ono v tomhle povolání se nedá čemu divit. Děti však žádoucí nebyly. Proto dostávala speciální nápoj, kdy dítě bylo zabito v lůně, vyšlo spontánně ven a ona zase zažívala bolest, šestinedělí, trápení a bolest… Nenáviděla to. Nekonečný cyklus potratů.

Zjišťujeme, že právě při potratech se dělo to, co “zvláštní” a já už vím, co to bylo. Bylinný nápoj obsahoval durman, který má silné psychedelické účinky. Setkávala se při těchto procesech s astrálním světem, kterému nerozuměla, viděla různé věci a usoudila, že ji trestá sám Ďábel, že je nečistá, prokletá a špatná. S každým dalším potratem následoval další “bad trip”. Viděla v něm další různé bytosti, rohaté bubáky a tak.

Postupně se u ní rozjížděla psychóza. Mívala děsivé sny. Pocit prokletí se stupňoval.
Až jednou, kdy jí bylo hodně hodně špatně, vzala nůž a zabila chlapíka při “práci”
(Trochu černého humoru – hahaha, to je přeci ta nejlepší smrt! Ta, co je při orgasmu!!!)
Byla úplně šílená, cestou z domu zabila “šéfku” a pak celá nešťastná i sama sebe.

Trávíme s ní poslední chvíle života, kdy jí věnujeme pozornost. Dělala tenkrát jen to, co mohla. Život tam měla těžký a složitý. Rozplétáme a zvedáme prokletí, které si na sebe upletla, že kdyby nemenstruovala, nemohla by otěhotnět, nezažívala by následné procesy. Uznáváme její život, její zkušenost, uvolňujeme tíhu, bolest.

Opět navracíme do těla klientky rovnováhu. Rovnováhu života i smrti v přirozeném plynutí. Představujeme si, že její lůno není už jak pole po bitvě, ale rozkvetlá zahrada plná voňavých a nádherných květů.

Klientka září, cítí obrovskou úlevu a je strašně moc unavená. Hm, to tak prostě někdy je…