Příběhy z konzultací

MANŽELSKÉ ETUDY TROCHU JINAK

Jsou spolu už docela dlouho. Je to fajn, ale je tam něco divného. Navzájem se míjejí, sexualita moc nefunguje. Ona chce děti, on je nechce.
Připravuji ji na to, že spolu pravděpodobně nejsou poprvé, možná ani podruhé a že ten jejich vztah má evidentně leccos za sebou. Že pokračují v něčem, co započalo už daleko dřív.
Vše vysvětleno, objasněno a pomalu se můžeme spouštět do hlubin.

Vidí tmu, cítí smutek, nejistotu a trochu nervozitu. Říká, že neví, co ji čeká.
Je skvělá, je to její první ponor a jde jí to báječně. Občas se objeví vnitřní strážci odporu a strachu. Ale to nevadí. Máme je tam všichni.

Postupně se dostáváme dál.

Viděly jsme mladé děvče (žijící v Itálii, ale století se nám nepodařilo určit), která si žila docela hezký a příjemný život. Byla velmi temperamentní a totálně zamilovaná. Se svým nastávajícím plánovala svatbu, rodinu a děti a budoucí život. Jenže mladík asi až tak zamilovaný nebyl. Ještě než byla svatba, představil ji jinou ženu, kterou si chtěl vzít. Výhodnější partii. Byla bohatější a podle slov klientky prý i hezčí.

Děvče velmi trpělo. Zhroutil se jí celý její svět. Najednou nemělo cenu vůbec nic. Jediným sluncem v jejím životě byl tento jediný muž. Žádný jiný. Byla jím tak trochu posedlá. Tak strašně moc ho chtěla! Jeho budoucí nevěstě začala znepříjemňovat život. Toužila ji trestat, ubližovat, týrat. Pronásledovala ji snad na každém kroku. Dá to rozum, kdyby ona nebyla, ON by zůstal u ní a její život by byl v pořádku. Druhá žena její šílené útoky nevydržela a časem mladíka raději opustila.

Jenže děvčeti líp nebylo. Naopak. On byl sice volný, ale lásku k němu už necítila. Jen nenávist. Velkou nenávist. Vysmíval se jí a často na ni pohrdavě koukal. Jednoho dne to však nezvládla. Temno před očima, zvláštní tlak, obrovský vztek.

Klientce se začala klepat brada. Rychle a krátce dýchala.
“Jsi ho zabila, viď?” ptám se jí. Tohle už bezpečně poznám.
“Jo. Ubodala jsem ho,” odpověděla.

Cítila se jako vítěz. Ona totiž byla pro něj ta nejlepší. Žádná jiná. Jedině ona. Vždyť to slíbila tenkrát i jeho matce, že se o něj postará! Ona své sliby plní! Byla tak plná zadostiučinění!

Dostaly jsem se zpátky do tmavé místnosti. Tam, kde se nám otevřel prostor na začátku. Vězení to bylo.
Čekala na to, až ji pověsí. Vůbec ničeho nelitovala. Šibenice byla pro ni vysvobozením. Život bez něj pro ni neměl žádnou cenu.

V tuto chvíli, než naposledy vydechla jsme v příběhu zastavily čas. Zpracovaly jsme s klientkou vše, co jsme mohly. Odpovědnost, uvědomění posedlé závislosti, bolesti, vzteku, nenávisti, viny a hlubokého smutku. Touhu po lásce a jejím naplněním. Uvolnily jsme sliby, vazby i podivné potřeby. Zůstalo přijetí s veškerými zkušenostmi.

Uvidíme, jak se tato konzultace projeví na jejich vztahu. Rozhodně se v něm změní dynamika. Zmizí podivné potřeby, které často ukazovaly růžky. Možná dostane šanci láska, důvěra a otevře se prostor pro sexualitu. Možná půjde každý svou cestou. I to se může stát.
Z klientky spadl obrovský balvan. Takový, se kterým si člověk sám obvykle neporadí. Společnými silami si ho však mohla zpracovat a pustit. Vypadala nádherně. Oči jí zářily a úleva z ní čišela na sto honů.