Hučení, pískání a tlak v uších. Po Covidu naprosto příšerný. Nějaká léčba pomohla, ale jen částečně. Prý si má zvyknout. Už to lepší nikdy nebude. Rozvíjela jsem myšlenku, proč zrovna uši. Z mé zkušenosti napadal C. ta nejvíce nejcitlivější místa a nebo místa,…

“Všechno na prd a na nic. Celý život. Prostě jako když jíš chleba, který už nechceš, ale přece ho nevyhodíš, protože chleba se nevyhazuje. Tak ho sníš, ale šťastná z toho nejsi. Žádná hrůza, ale ani žádná radost. Prostě tu jsem, i když tu být nechci, ani nevím proč.”…

Často přemýšlí nad tím, co by měla, co bylo, co nezvládla, co měla udělat jinak, co jí kdo udělal a neudělal a hlavně přemýšlí nad tím, jak to všechno dopadne. Stovky příběhů možných konců, tisíce myšlenek každý den, které si žijí vlastním životem. Je v tom ztracená.…

Řešily jsme spolu vlastně něco úplně jiného.  A až na konci jsme narazily na toto téma. Ukázalo se, že to bylo důležitou součástí tématu, která nebyla zřejmá na první, ani na pátý pohled. Proto mě baví u konzultací zkoumat různé souvislosti, propojovat je a…

Různých terapií zažila už spoustu. Ví, že jim musí vše odpustit, ví, že by měla, ví to, tohle i tamto. Jenže všechno se to seškráblo jen tak po povrchu a hlouběji to nedošlo. I když udělala už spoustu práce, která se v jiných částech života už projevila, v kategorii…

Celý život se starala o ostatní. O rodiče, o své děti. Jeden manžel, druhý manžel. Dům, chalupa, zahrada. Náročná práce. Nazývala se hodnou holčičkou, sladkou kočičkou. Jenže ji život vedl  jinudy. Děti dávno odrostly,  tvoří nové rodiny a za prvním manželem…

Podniká v oboru už pár let, ale stres, který často vnímá ji ubíjí. Neustálý tlak, práce v mužském oboru a když se to na ni navrší začne zmatkovat, nedokáže v tu chvíli racionálně fungovat a často pláče. Nejsilnější jsou pocity bezmoci a méněcennosti. Jenže to se v…