Příběhy z konzultací

SOUBOJ

Dva muži na kolbišti. Sedí na koních, oblečeni v brnění, v ruce třímají dřevěné kopí.
Přišel dlouho očekávaný okamžik.
Obecenstvo skoro ani nedýchá a napjatá atmosféra by se dala krájet.
Jeden z rytířů je mlád a v plné síle. Celý život byl připravován na tento souboj. Je zdravý, silný a je velmi dobrý bojovník. Ví, že druhý muž nemá šanci vyhrát. Už je totiž stár, na koni se sotva drží a souboje se účastní pouze z chamtivosti a zatvrzelosti. Starcem opovrhuje a možná je mu ho tak trochu líto.

Termín tohoto turnaje byl vyhlášen už před léty. Jeho vyhlašovatel, vladyka a majitel území, na kterém se turnaj odehrával, chtěl provdat svou dceru, jedinou následovnici, budoucí dědičku majetku, zámku a velkého panství. Dostane ji samozřejmě pouze ten, který vyhraje tento souboj.

O mladou dámu tady v podstatě vůbec nešlo. Nikoho nezajímala. Byla jen ta, která dopomůže zvětšit majetek mladého rytíře, jehož panství se rozkládalo na jižní straně, nebo dopomůže zvětšit majetek starci, jehož panství se rozkládalo na straně severní.

Stařec však po majetku velmi toužil. Na tento okamžik čekal léta letoucí. A řádně se na něj připravil. Povolal čaroděje a mágy, aby jeho chybějící sílu nahradili kouzly, magií a jedy. Stačilo by, aby mladík nasedl a vyjel. A vše se bude dít, tak, jak si přál. Pak omámeného mládence porazí kopím, které mělo v sobě speciální hroty naplněné jedem. Vítězství bude mít v kapse. Vladykova dcera bude jeho. Zbavit se tchána nebude problém a všechny ty pole, lesy, rybníky, zámek, to všechno bude jeho.

Vraťme se zpátky na kolbiště. Zpátky do té zvláštní atmosféry, stresu, očekávání a nervózního ticha.
Muži jsou připraveni a očekávají signál. Jenže mladík sesedá z koně. Sundává helmu, mírně se ukloní a odchází. Zhodnotil, že nechce zabíjet vetchého starce, toho, komu zbývá už jen pár let mrzkého života, že nechce tuto ženu za manželku, že ho nezajímá další majetek a panství. Nechce dělat to, co se očekává. Prostě na to prdí.

Stařec byl však potupen. Ta ostuda, ta hanba! A navíc! Není souboj, není majetek. Jeho život získal skutečně mrzký nádech až do konce jeho dnů. Velkorysé gesto mladíka mu překazilo plány. Ba co víc! Zničilo mu život. Za to musí mladík trpět, to přece nemůže nechat jen tak! Nechává ho tedy proklít svými mágy a čaroději.

Jenže mladíkovi je to jedno. Čárymáry ho nezajímaly a dědkem pohrdal. Hospodařil si na svém panství, zajímal se o to své a byl vcelku spokojen. I když nikdy neměl rodinu a žádnou ženu. Ty ho totiž nezajímaly vůbec.

Život šel dál a nic jiného se tam už nestalo.

Jenže!

Obě bytosti se opět, po několika staletích, sešly znovu.
Obě v ženském těle, v jednom z nejnáročnějších rodinných vztahů.
Snacha a tchýně.
Stačil první pohled do očí a bylo jasné, že ta dvě se nebudou milovat rozhodně nebudou.
Bylo to zase zpátky.
Nevědomá a hluboká nenávist, zloba, pohrdání a pýcha.
A konflikt, který nikdy nebyl ukončen.

Příběh jsme ukončily spolu pomocí regrese až po letech podivného vztahu, který zvláštně vygradoval v několik sporů, po letech, kdy se jedna strana nedokázala domluvit s druhou.