Jak už jsem psala, potřeboval malovat, jinak by snad umřel… a tak jednou, možná i vícekrát, upsal svou duši ďáblu. Ďáblu, kterému sloužili městští pohlaváři, možná se upsal jejich spolku, pravděpodobně zednářskému. Černé mše, sex, krev, víno a smilstvo, jaké si sotva dokázal přestavit.
Jen proto, aby mohl malovat. “Zaprodán” maloval chrámy boží, s obrovskou vinou, pocitem sebekrutosti a marnosti. Dovedete si přestavit, jak strašný pocit to tenkrát musel být?
On ten satan v podstatě není špatně. (Oujé, tohle se někomu asi líbit nebude, to jsem si to polepila, ale co, já jsem stará čarodějnice, už to stejně lepší nebude  )

Věřit můžeme v cokoliv, čemu důvěřujeme a je to v pořádku. Ale pokud děláme něco, co se nemá, podle stanovených pravidel, je velmi těžké si to ustát. Ti lidé byli tenkrát naprosto ovlivnění a strach, že po smrti skončí v pekle byl obrovský.
A teď si přestavte, že takhle lavírujete na ostří nože, protože vám nic nezbývá, protože ti, co o vás rozhodují jsou nahoře huj a vespod fuj a ač se tváří zbožně, po nocích smilní jak králíci 
Trpíte depresemi, nočními děsy, psychózou, vinou a sebenenávistí.
Až jednou, na chrám boží, namalujete to, co vás každou noc navštěvuje… Je to však příliš kacířské, příliš odvážné, nevhodné a za to si zasloužíte trest.
A protože se s tím církev nemazala, následovala smrt oběšením, před spoustou diváků, pro výstrahu, pro ukázku síly a moci.
A tento “filtr” změti emocí, paralýza a neschopnost projevovat svou tvořivost, sama sebe se posunul do života dalšího. Protože trest může přijít kdykoliv…

Tento příběh jsme odkryly v den Ďábla. Podle Tarotu 1+1+1+1+2+1+8 = 15 Magické datum  Některé věci se prostě dějí ve správný čas. A někdy je potřeba ukončit nejen smlouvu s ďáblem, osvobodit se, ale dokonce se mu i omluvit. I když to zní už naprosto bláznivě.