Nespí už od narození. Nemůže usnout, v noci spí hodně neklidně a často se budí. Máma už je hodně vyčerpaná. Nedivím se jí.
Protože bude regresi absolvovat poprvé, dostává veškeré informace, aby věděla, co ji bude čekat.
Ladíme se na stav, ve kterém se často nachází. Vyčerpání, panika, ale i strach a vztek. Malý je plný strachu a neklidu.
Dostáváme se do minulého života. Jsou tam oba dva. Jí je asi 12 a má malého brášku. Žijí bez rodičů někde v sirotčinci a mají mezi sebou hodně silnou vazbu. Pravděpodobně Anglie, nebo tam někde poblíž. Byl to jejich poslední minulý život a ty, jak už víte, na nás působí nejsilněji.
První vzpomínka klientky byla na to, jak bráška ležel v posteli a byl nemocný. Nemocný byl pravděpodobně už od narození. Trpěl silnými záchvaty epilepsie.
Zjišťujeme, že bráška absolvoval operace mozku, měl hlavu v nějakém drátěném postroji, takové zvláštní trnové koruně. Shodujeme se na tomto vjemu obě dvě.
Jenže bráškovi tyto operace nepomohly. Bylo to horší a horší a epileptické záchvaty neustaly. Naopak. Měl velké bolesti i křeče, viděl různé bubáky. Často spal, ač se snažil o opak.
Přiznám se, že při těchto regresích často.tečou slzy. A nejen moje… Nejde neplakat.
“Velká ” sestřička často sedávala na jeho posteli a držela ho za ruku. Bráška nakonec zemřel. Bohužel dušičce zůstal stejná “stopa”. Strach ze spánku, strach, že přijde velký bubák, strach, že to bude strašně bolet, že se bude dusit a že to prostě bude zase špatně. Panika, hrůza a děs.
Čistíme to po vrstvách jedno po druhém. Ukončujeme příběh a říkáme oběma, že to zvládli tak, jak to šlo nejlíp. Že ten jejich život byl prostě takový, jaký byl. A nikdo není špatný. Byla to jen zkušenost. I když byla velmi krutá.
Ukončujeme i vinu holčičky, která si celý život vyčítala, že neuměla bráškovi pomoct a že pak zůstala sama na celém světě. (A mamince se krásně ulevuje.)
Máme obě pocit, že je vše v pořádku. Příběh se naplnil, vše vyčištěno, v pořádku. Klientka lépe dýchá, má krásný uvolněný výraz tváře. Regresi končíme a uvidíme.
Po regresi uplynulo už několik dnů, ale stav se nelepší, naopak. Ale to je taky dobré znamení. Je tam potřeba se vrátit a dopracovat ještě nějaké další souvislosti. Příběh se evidentně ještě neuzavřel úplně. Kouká to tam jak košile z gatí… Nabádám klientku, aby se naladila ještě jednou na jejich příběh a nechala si přijít informace, které asi potřebují jít ven.
Věřím, že to zvládne, je totiž fakt šikovná!