Původní téma konstelace byla hojnost, ale pak jsme usoudily, že to jsou spíš peníze. Peníze, které jí protékají mezi prsty. Ne, že by je neuměla vydělat. To umí. Jen ty výdaje má nějaké velké a nekonečné.
V jedním ze svých minulých životů byla obyčejný zlodějíček. Možná bral cokoliv, co se namanulo, možná šel po “lepších” kšeftech. Jeden z těch superkšeftů byla hrobka jedné velmi bohaté rodiny. Možná se vypláceli za své hříchy, možná to byla součást doby, ale svého zesnulého vyprovodili na onen svět velmi bohatě. Jeho rakev byla obklopena zlatem a vším možným, pro ně dostupným, luxusem. Snadná kořist pro všechny lapky a zloděje. Mrtvý se bránit nebude, že?
A tak si tedy zlodějíček vzal všechno, co pobral. A protože nebyl moc chytrý, svým úžasným, lehce nabytým, bohatstvím se velmi okatě chlubil. Ukazoval všem, jak si ten život užívá, jak na to má. Zástupkyně, která byla v roli zlodějíčka, vypadala jak strýček Skrblík plavající ve zlaťácích. Nořila si do polštářů (které symbolizovaly peníze, zlato a tak), s výrazem blaha a ohromného štěstí. Fakt to bylo vtipný.
Nešlo tady jen o peníze, šlo tu i o rodinu, která byla okradena. Do roli zástupce jsem vybrala manžela zadavatelky.
“Zlodějíček” sice průběžně vykřikoval, že to nikomu chybět nebude, že oni toho stejně mají dost, ale moc to nepomáhalo. Cítili se zklamaně a pohoršeně. Chtěli svůj majetek vrátit a dát na původní místo.
Představte si, že on tam ten její muž nebyl jen tak náhodou. On tam totiž skutečně tenkrát byl! Vtipné, co? Ve svém minulém životě zadavatelka okradla mrtvého předka svého současného manžela v jeho minulém životě. A víte, co bylo ještě velmi zajímavé? Manžel si v konstelaci řešil téma svých předků, kteří byli okradeni taktéž. Komunista vzal jeho dědům jejich prosperující fabriky a živnosti. To se pak nedá vůbec divit, že měli na účtech průvan a že se spolu potkali nejen kvůli lásce a partnerství.
Ale zpátky ke konstelaci. Zlodějíček si stále mlel to své, neměl žádný pocit zodpovědnosti a původním majitelům se jen vysmíval. Jenže mu to dlouho nevydrželo. Ani to bohatství mu dlouho nevydrželo. Bylo lákavé pro jiného zloděje. A ten se s tím už nemazal vůbec. Zlodějíčka prostě zabil a jeho majetek si vzal.
Rodina byla smutná ještě víc. Zlodějíček nebyl potrestán a rodinné bohatství skončilo někde v tramtárii. Zůstala tam černá díra, nenávist a zvláštní vazba k majetku a penězům.
Vše, co jsme objevili, bylo zpracováno, puštěno. Ukončena stará křivda, aby si hojnost mohla najít cestu zase zpátky. Možná, že jsme zpracovali ten správný život a ten správný “zásek”. Možná jich bude víc. Ale to uvidíme až časem.