Podniká už pěkných pár let a je špičkou ve svém oboru. Jejím tématem jsou peníze. Bojí se, že když bude vydělávat víc, bude jako chlap. A také by potřebovala vyselektovat klientelu a zaměřit se na jinou. Jenže ji to nepouští dál.

Postavila jsem tedy konstelaci na její minulý život, který toto nastavení ovlivňoval. Dostaly jsme se do 14., 15 století k Aztékům. Tenkrát, její život probíhal opravdu v mužském těle. Byl velmi bohatý, známý a politicky uznávaný.

Jeho život byl v podstatě téměř vždy úspěšný. Stal se z něj vůdce a byl fakt ukrutně bohatý. Takže si tak trochu dělal, co chtěl. Měl obrovskou moc. Své vojsko, své služebné a spoustu manželek.

Jak už to tak bývá, vůdce neměl úplně dobré vztahy se ženami. Své manželky týral. Liboval si v obřízkách, zvláštních ozdobách vypadající jako piersing. A jeho ženy byly nuceny tyto záležitosti podstupovat. Ano, některé ho milovaly, následovaly a byly ochotné udělat cokoliv, co si chlapík přál. Ale byly tam i takové, které byly donuceny, aby si vzali velkého šéfa ač s jeho libůstkami rozhodně nesouhlasily. Byly nuceny podstoupit vše tak, jak si přál on.

Tyto ženy byly nebyly úplně až tak pokorné. Byly vzpupné a vzteklé. A protože jich bylo víc, utvořily jistý „odboj“ a hledaly způsob, jako se chlapovi pomstít. Zub za zub, oko za oko. Jednou takhle v noci chytly šéfíka, přivázaly a uřízly mu varlata.

Chlap trpěl. Velmi trpěl. Ženám se pomstít nemohl, protože by bylo divné, proč zlikvidoval půlku svých manželek. Co kdyby to prasklo? To si ve své situaci nemohl dovolit. Nemohl jít ani mezi muže a dělat takové ty přirozené věci. Co kdyby viděli, že nemá koule! Absolutně nepřípustné! Dovedete si představit, jaké by to bylo, kdyby se poddaní dozvěděli, že ten chlap vlastně vůbec není chlap? A že jim šéfuje tohle cosi? Nemohl ani k ostatním na „své úrovni“.

Veškeré peníze a bohatství mu bylo úplně na prd. Byl ještě zlejší a ostřejší. Často ho bolívala třísla a podbřišek.

Ten, který byl uznávaný, opěvovaný a společenský, trávil mrzutý čas o samotě, protože se bál, že se na to přijde. Trpěl.

Chtěl svůj život skončit. Bez koulí to nebyl on. Jenže ani to nemohl. Co kdyby to zjistili, až bude po smrti? On, velký a ukrutný šéf s ufiknutými koulemi? To je ještě větší ostuda. Hanba! Absolutně nemožné!

Nakonec to vymyslel a svůj život skutečně ukončil. S potupou, nenávistí, zlobou a velkou bolestí.

Skočil do hluboké studny, nebo jámy, kde házeli mrtvá těla. Odtud ho už nebylo možné vytáhnout a tak jeho tajemství nikdy nikdo nezjistil a jeho čest byla zachována.