Byla jednou jedna malá holčička. 

Když měla 3 roky, narodila se jí sestra a máma s ní přestala trávit tolik času. Často ji od sebe odstrkovala, protože chovala v náručí malou sestřičku. Jenomže se holčička cítila hodně sama. Ztratila máminu pozornost a na chvíli snad i lásku. A to, že už musela být najednou “velká a rozumná”, k tomu vůbec nepřidalo. 

Často své malé ségře záviděla. Hlavně to, že se jí máma věnovala, nosila ji a objímala. Na ni už laskavosti příliš nezbylo. Máma k ní byla spíš přísná, kritická až odmítavá a když se na ni naštvala, tak s ní několik dnů nemluvila.

A tak se holčička rozhodla, že s tím něco udělá. 

Něco, čím si získá pozornost mámy. Aby ji pochválila, objala a aby byl svět zase v pořádku.

Občas psala dopisy plné srdíček, chystala rodičům snídaně do postele, překvápka, které mámě měly ulehčit práci.

Naučila se, že je potřeba se mámě vždycky zavděčit. Vždy se snažila udělat pro ni něco navíc. Stala se z ní taková malá vlezdoprdelka. Dala mámu na první místo místo sebe, ztratila se sama sobě a udělala by prostě cokoliv, aby jí konečně měla máma ráda. Protože tohle děti potřebují nejvíc. 

Tak šel rok za rokem a z holčičky se stala dospělá žena. S mámou už to zůstalo komplikované. Obě na sebe koukaly skrze bolest a neporozumění, i když by pro mámu udělala první i poslední.

Potřeba zavděčit se zůstala taktéž.

Celý život byla tak hodná, 

tak slušná 

a tak obětavá! 

Potřeby ostatních byly vždy důležitější než ty její.

Ale sebeúcta, sebeláska a sebevědomí neměly prostor.

Jenže – už to dál nešlo. Uznání zvenku nepřicházelo, spíše se vracela kritika a odmítání. Pocity frustrace a zklamání se draly na povrch.

A tak jednou, díky své sestře (ano, zase ta stejná sestra!), dostala doporučení na Müllerovou. Proběhlo několik konzultací, ve kterých jsmd společně rozplétaly všechno možné. To kdo je, její vztahy a tak nějak všechno dohromady, skrz na skrz. Došlo i na malou odmítanou a smutnou vlezdoprdelku, která potřebovala péči, pozornost a lásku.

Udělaly jsme neuvěřitelný kus práce. Člověk se totiž může změnit jedině poznáním a uvědoměním.

A jak to dopodlo?

Jsem na svou klientku náležitě pyšná!

Už ví, kdo je a vztahy nejsou problém. 

Je sebevědomá a silná. Je sama sebou.

A když spadne, umí se zvednout a jít dál.