Jitka Müllerová

Jsem moc ráda, že jsem tě poznala, a že jsem společně s tebou začala se sebou něco dělat. Když se dívám zpětně, byl to ten správný čas, kdy jsem začala řešit své problémy. Mám ráda tvé semináře a individuální terapie, taky konstelace.  Dokážu se uvolnit a napojit se na samu sebe ve tvé přítomnosti. A to je pro mě to nejdůležitější.
Za těch asi pět let, co mi pomáháš se změnou, jsem ušla velký kus cesty. Cítím se mnohem silnější a rozhodnější než kdykoliv předtím.
Líbí se mi, jak pracuješ, jak na seminářích nebo na konstelacích mluvíš s lidmi a jak je vedeš. Jde poznat, že ty zkušenosti máš a umíš je použít. Nebojíš se toho

Těžko se mi to definuje. Třeba vím, že manžel chodí jen občas a nejraději by vůbec, protože se bojí svých “mrdek”. Mě taky není příjemné se v nich vrtat, ale pomáhá mi to a tak nějak cítím, jak se zbavuju těch zátěží, co s sebou vleču tolik let. Prostě nám to funguje. Navíc mi vyhovuje, že nemusím pořád dokola něco někomu vysvětlovat, sedneme si a “jedem”.

Setkání s Tebou mě změnilo. Jsem měkčí, klidnější, silnější, zranitelnější.

Asi si budu pořád pamatovat naše první setkání. Jak jsem po třech hodinách jela metrem domů a v tom narvaném vagonu si vedle mně nikdo nesedl, protože nemohl. Myslím, že ta energetická koule kolem mně byla hmatatelná, byla jsem jak na tripu Obtíže trvající 2 roky zmizely a už se nevrátily.

Tvůj přístup mi byl od začátku sympatický. Od těch prvních drastických terápek, kde jsi po mně chtěla vědět co prožívám (nic), jak se cítím (nevím)… booože,  já do té doby nepojmenovávala emoce, nebo nějaké pocity, nebo co… (ani jsem jich nikdy tolik neměla) … až po současná brutálně očistná setkání, díky kterým se posouvám zase o kus dál.

Líbí se mi soukromá terápka, kdy na mě někdy musíš zatlačit, abych do toho přestala rvát hlavu a uvolnila se. U Tebe doma je mi moc dobře. Konstelace jsem si myslela, že mi určitě nepůjdou, páč to nemůže fungovat. Fungujou skvostně.

Při prvním sezení s Tebou jsem nevěděla, co očekávat, byla jsem chaotická, ale myslím, ze jsem se rychle zorientovala v tom, jak funguješ a jak mi můžeš pomoct a naučila se tvoje schopnosti “využívat” k sebeléčení, čištěni, posunu přes problémy, které aktuálně vylézají a zároveň jsou mými celoživotními tématy. Ten proces práce s Tebou vnímám tak, ze já nějak žiju a pak vyleze nějaká bolest, nějaká emoce, výčitky, vina, bezmoc, marnost – a já ten pocit dávno znám, už to vylezlo víckrát, ale sama jsem to nezvládla zcela zpracovat, natož odstranit. Díky tomu, ze vím, ze tu jsi, existuješ se svým darem provádět lidi jejich vnitřním světem, nechávám tu emoci (ty sračky) přijít v cele své “krase”, nebráním se jim, vnímám je a snažím se je definovat, zaměřit, zjistit, co je spouští, co mi připomínají – proste najít v sobe všechny “dostupné” informace, abych Ti to popsala. A taky to nechám pořádně zabolet nebo jinak zapůsobit – prožiju si to. A pak cítím, ze je čas, ze ten “vřed” tam fakt je a tlačí, bolí nebo dusí a ze se musím objednat. Ty naštěstí můžeš velmi brzy, nemusím čekat měsíc na vyříznutí. Pak se na ten můj “vřed” podíváš a odtud spolu jedeme po nějakým vlákně k tomu, co ho způsobuje. Dojdeme tam a čistíme – ty mě instruuješ a já Tě následuju, jak slepec v temnotách, ale s důvěrou, protože Ti věřím, ze vidíš to, co já ne. A ze moje pokusy držet se mantinelu jen brzdí léčivý proces, že se musím pustit a jít dal, ať už je tam v tý tmě cokoliv. Výsledkem je, ze takhle “zaměřený” bolák se vyléčí zevnitř, chvíli třeba ještě pracuje, ale pak se zavře a zcela zmizí. Zůstane jen zahojena jizva, matná vzpomínka… Přirovnávám to trochu k léčení těla – vyříznutá věc přestane existovat, nebolí, ale byla tam a zůstane tam jizvička…

Tím, že je naše spolupráce dlouholetá, tak je pro mě známkou kvality. Vnímám Tě jako empatickou a “normální” ve smyslu, že si na nic nehraješ. Líbí se mi i možnost terapií přes telefon (tedy Tvá flexibilita) a nejvíc oceňuji, že i po skončení konstelace a terapie máš o mě jako klienta zájem a nabízíš podporu i potom. Cítím se bezpečně.